Filip Smola: "Každý by měl mít dovednost trénovat svou mysl..."

Evženie Votinská, 14.02. 2020 Reprezentace do 23 let

Reprezentace U23 zahajuje tento víkend přípravu na podzimní MS v Mexiku. O loňském zlatu, teoretické přípravě, psychice a plánech na rok 2020 jsme si povídali s nejlepším pálkařem ME U23 2019, hráčem Kotlářky Praha a v současnosti studentem na University of Charleston, Filipem Smolou.

Jaké máš vzpomínky na loňské MEU23?
Krásný. Nedávno jsem se na to koukali. Tatínek přítelkyně je fanoušek všech českých reprezentací ve všech sportech. Říkal, že si to občas pustí a já si na to taky rád vzpomenu. To, co jsme dokázali, bylo něco úžasného. Ta parta kluků, jak to fungovalo, jak to bylo doma… Jeden z mých nejlepších baseballových zážitků.

A skvělí fanoušci...
Ti byli fakt výborní. Když jsme hráli skupinu, tak tam byli spíš jen známí a rodiče, protože se tak počítalo, že postoupíme. Ale my jsme chtěli hrát a předvést dobrý baseball. Baseball, na který se dá koukat, aby si lidi řekli, že to chtějí vidět, a to se nám i v těch zápasech ve skupině podařilo. A lidi přišli. Navíc dramatické semifinále, to muselo každého nalákat. A odměnou pro všechny byl zisk titulu.

Jak tě překvapila cena pro nejlepšího pálkaře turnaje? Nebyl jsi v jeho průběhu tak výrazný pálkař, asi se dlouhé a dobré odpaly čekaly spíše od někoho jiného…
Překvapila mě, to rozhodně (smích). Každý hráč musí vědět, jakou má v týmu pozici. Martin Mužík je silový pálkař, od toho se dlouhé odpaly očekávají. Já jsem z těch, kteří nejsou tak silní, ani tak rychlí, a tak to prostě musím odpálit chytře. Někdy dám single, někdy to tam šťastně spadne, ale povedl se mi i houmerun. To jsem se hodně divil (smích).

Jak je těžké udržet formu po celý turnaj?
No, hráli jsme 5 utkání v 5 dnech a to je právě kouzlo i zrada těchto turnajů. Tady není čas něco někde nastartovat a čekat, že přijde forma. Tady jí buď máš nebo nemáš. Když se ti třeba 2 zápasy nepovedou a dostane se ti to do hlavy, tak už s tím nic neuděláš. Pamatuji si to dobře z různých turnajů. Taky se mi to stalo.

Takže už s tím umíš pracovat?
Tak já měl v prvním zápase s Chorvatskem 0 ze 4, nic jsem netrefil… Trochu se mi to přeci jenom do hlavy dostalo, přišel jsem na pokoj a říkal si, co když zase nedám za celý turnaj hit. To už se mi taky stalo. Ale pak naštěstí jak jsem byl s klukama, tak jsme si zahráli na play-stationu a dostal jsem to z hlavy ven, a pak už to šlo. Jde o to se uvolnit a moc na to nemyslet. Prostě je to sport. Ti kluci to všichni umí, ale někdy se to nepovede.

Souhlasíš tedy s tím, že ve sportu rozhoduje hodně psychika, jak se říká "hlava"?
Myslím, že je to tak ze 70 % o hlavě. A zbytek nějaké silové dovednosti. Náš trenér třeba říká, že není důležité, jak švihneš, ale jaký balón švihneš. A s tím souhlasím. Hráč může mít špatný švih, ale když bude pálit ty svoje nadhozy, tak na tom bude lépe než hráč s dobrý švihem, který bude stále pálit točky dolů. Musíš prostě vyhrát ten souboj s nadhazovačem, být přesvědčený, že ho porazíš. Každý by měl mít dovednost trénovat svou mysl. Vezmi si třeba Francii. Měla výborný tým, v semifinále s námi bojovala do konce, ale po porážce nedokázala druhý den vyhrát s Belgií. Byli z toho prostě tak dole a špatný, že už pak nic neuhráli.

Jak se koukáš na předzápasovou teoretickou přípravu např. na určitého nadhazovače. Když víš, jaký nadhoz kdy nadhazovač používá? Když máš nějaký report o jeho nadhozech před zápasem?
Záleží hodně na typu hráče. Někomu to pomáhá, někdo se spíš sám vyautuje. Znám kluky, kterým, třeba řekneš hází první fast, neboj se toho. On pak hodí první nadhoz točku, oni se ušvihnou, a pak jde celý jejich start na pálce do háje. Začnou o tom přemýšlet a zbytek zápasu se dostanou do módu, kdy ten souboj s nadhazovačem prohráli. Myslím, že je dobré, když ty kluky znáš, protože už jsi s nimi někdy hrál. My jsme s těmito kluky hráli už někdy od 12 let na různých turnajích. Je dobré vědět a znát typy nadhozů, které daný nadhazovač umí hodit, a během zápasu odpozorovat nějaké věci, které jsme schopní odkoukat.

Mohou vám v tomto pomoc i vaši nadhazovači? Ti asi nejlépe poznají, co bude kdo házet.
Určitě. Nevím, jak tady v ČR, ale v Kalifornii to bylo tak, že nadhazovači, kteří ten den neházeli, se museli dívat na soupeřova nadhazovače a vypozorovat něco co by nám mohlo pomoci je porazit. Tam se dávají signály pro nadhoz z lavičky, a když do dokážeš přečíst tak přesně víš, jaký míček přiletí. My jsme pak vyhrávali jasnými rozdíly.

Pomohla ti v něčem cena nejlepšího pálkaře?
Nemyslím. Jen mi psalo a gratulovalo hodně lidí (úsměv). I tátovi se ozývali známí. A teď jsme v rodině dva držitelé individuálních cen, protože můj bratranec Max Prejda získal na MS žáků cenu za nejvíce ukradených met. A pak jsem i já mě to štěstí, takže největší radost měl náš děda, a za to jsem byl moc rád. Určitě jsem za tu cenu rád, ale myslím, že to nebylo o mě. Byla v tom ta krása a soudržnost týmu. Já jsem prostě věřil, že kdokoli, kdo je na pálce to dokáže odpálit. Kdybychom prohrávali o bod a měli v poslední směně obsazenou 2. a 3. metu, tak bych tam dal kohokoli a věřil mu, že to odpálí.

Pramení ta víra i třeba z toho, že spolu už hrajete tak dlouho?
Určitě. Já se znám se všema klukama a jsme spolu asi od 15 let. My už se nemusíme otrkávat, víme, do čeho jdeme a letos jsme chtěli ten titul. Třeba já jsem chtěl strašně vyhrát postup na MS a pro ročník 1996, který už končí, jsem si moc přál, aby, někteří, zakončili svou reprezentační kariéru zlatem na domácím ME před tak skvělým publikem. A jak se známe, tak si můžeme někdy říct i něco ostřejšího, ale přitom se budeme pořád mít rádi, podporovat se, povzbuzovat, přát si.

Jak řešíte v takové dobré partě, když do ní každý rok přichází noví hráči?
Tak já jsem v reprezentaci U23 od 16 let, byl jsem tam nejmladší, kluky jsem neznal, ale všichni mě vzali hned od první chvíle mezi sebe. I když jsem byl menší než všichni ostatní. Jakmile jsi v tom reprezentačním týmu, tak prostě všichni táhnou za jeden provaz. Neexistuje žádná oddílová rivalita. A takhle přistupuji k nováčkům teď i já a všichni ostatní. Po zkušenostech v USA, kde jsem třikrát měnil školu vím, jak je těžké najít si nové kamarády. Tam jsem si uvědomil, že i když budu letos v repre patřit k nejstarším, tak prostě k tomu 17 letýmu klukovi půjdu, představím se, aby věděl, kdo jsem, a aby měl ten pocit, že ho podporujeme, a že se v tom týmu nemusí bát. Z vlastní zkušenosti vím, že jen takováto maličkost, představit se, tomu klukovi strašně pomůže. Bude pak hrát a cítit se v týmu úplně jinak.

Jak vnímáš to, že kluci, kteří teď třeba přijdou či přichází do starší reprezentací, mají za sebou už hodně baseballových zkušenosti a turnajů. Ať už na reprezentační úrovni nebo i z regionů, kdy se dostávají na turnaje Little League apod.
Myslím, že je to dobře. Jsou pak otrkanější. Já jsem se všeho bál, oni teď přijdou s tím, pozor seberu ti tvůj post. Což je správné, pomáhá to tomu, že český baseball jde hodně nahoru. Je na nich vidět, že chtějí být hodně dobrý, nebojí se toho a jdou si za tím.

Myslíš, že jsou na tom lépe i baseballové, než jsi byl ty řekněme v 17-18 letech? Že mají větší baseballové dovednosti?
Je to těžké říct, už si to moc nepamatuji (úsměv). Vnímám hlavně to, že mají lepší a větší možnosti třeba v silové přípravě. My jsme jako mladí chodili jednou týdně do malé posilovny. Pak jsem v 17 jel do USA a viděl, co zvedají kluci v 15 letech. Je super, že se rozjely Akademie a další programy, které klukům pomáhají v dalším rozvoji. My jsme to neměli, nebyly pomůcky, informace a tak.

Jak se těšíš na rok 2020?
Bude to asi náročné a dlouhé. Uvidíme, jak mi půjde sezóna v Americe. Začínáme 14. února, tak doufám, že budu hodně hrát Určitě se pak vrátím a budu hrát za Kotlářku. Na to se těším. S reprezentací pak máme PBT a pak mé šesté MS v mé kariéře. Moc se těším, jak to zakončíme a doufám, že jak jsem se namlsali, tak budeme chtít dojít daleko. Budeme se snažit tam něco uhrát. Už se nespokojíme s nějakým 10. místem. A myslím, že je pro nás výhoda, že se bude hrát na 7 inningů. V Kolumbii jsme měli hodně utkání, ve kterých jsme vedli, ale pak už jsme to štěstí v konci neměli.

Starší články
Weby ČBA na doménách baseball.cz používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací