Univerzitní tým - zápas s Japonskem

Pavel Budský, 27.08. 2017 Letní univerziáda

Po prvním měření sil s Japonskem na turnaji je jasné, že v semifinále se střetneme opět s Američany. Rozřazení týmů do dvojic se ale tvořilo již v dopoledním utkání Koreje s týmem USA a opět se ukázalo, jak důležité je na podobných turnajích načasování a výhra ve správný okamžik.

To se povedlo perfektně a výhra nad Koreou v základní části českému týmu zajistila nejhůře třetí místo a soupeře pro semifinále pravděpodobně přijatelnějšího než zatím strojově hrající Japonsko. Podmínkou k tomu bylo, že v dopoledním utkání Korea prohraje s Američany a bude mít stejnou zápasovou bilanci jako my. A to se také stalo.

Průběh utkání tomu ale příliš nenaznačoval a ještě na konci 8. směny (mimo jiné i díky solo HR v 6. inningu) Korea vedla 4:2. Pak se ale Američané opřeli do pálek a v 9. směně čtyřikrát skórovali, když Korejcům nepomohlo ani dvojí střídání na kopci. Celkově Američané Koreu přestříleli 14:5 na hity a zaslouženě si došli pro druhé místo ve skupině.

Večerní utkání českého týmu s Japonskem začal na kopci Štěpán Havlíček a dokázal s přispěním velmi dobře hrající obrany držet japonskou ofenzivu v rozumných mezích. Za 8 odházených směn na něj Japonci skórovali pouze šestkrát. Utkání pak doházel Štěpán Dupal. Na pálce se nám vydařil vstup do utkání, kdy jsme se po úspěšných odpalech ujali jednobodového vedení. Více ale již soupeř nedovolil i pomocí nasazení nadhazovače, který kontroloval 4 druhy nadhozů a rychlost jeho fastballu dosahovala až 150 km/h.

Zápas plný tvrdých odpalů a výborných zákroků v poli na obou stranách se divákům musel líbit a bylo to také poznat.

Diváci jsou zde na Tachaj-wanu opravdu výborní. Každý dobrý kontakt pálky s míčem, každý zákrok či rozehra jsou provázeny zvukovou kulisou z tribuny a případně oceněny náležitým potleskem. Fanouškovské sektory soupeří ve fandění a po konci utkání se srocují v prostoru nad střídačkou, aby byli co nejblíže oblíbenému týmu a případně získali nějaké podpisy nebo společné fotky. Opravdu fantastické ale je, že dokáží fandit a ocenit potleskem i zápasy, ve kterých se vám prostě zrovna nedaří. Někteří dokonce čekají u východu ze stadionu v místě, kde týmy nastupují do autobusů, aby se ke k hráčům dostali opravdu blízko.

Starší články
Weby ČBA na doménách baseball.cz používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací