Pro pamětníky českého baseballu bych nejdříve uvedl pár jmen.
Zdeněk Josefus, Dan a Jan Baginovi, Rudolf Drnec, Milan a Josef Pojerovi, Boža Bílek, Tomáš Vavruša, Miroslav Duffek, Jiří Maršálek, Pavel Opatřil, Miloslav Táborský, Aleš Hrabě, Miroslav Vojtíšek. K tomu pár přezdívek: Citrón, Pluťák, Guby, Veverka, Rojíček, Kodl, Suki.
Co jméno to legenda či člen Síně slávy českého baseballu. A také bývalí členové české reprezentace na prvním velkém výjezdu k mezinárodnímu utkání s tehdy Sovětským svazem.
A proč tyto žijící i zesnulé legendy zmiňuji?
Když jsme byli minulý týden s Lukášem Ercolim pozváni na českou ambasádu ve Washingtonu na večer českého baseballu a představení první anglicky psané knihy o nás, tak kromě zástupců amerického ministerstva zahraničí, tchajwanské ambasády, maminky Erica Sogarda Anny, zástupců krajanských sdružení, za námi po slavnostní části přišel nenápadný muž s fotkou výsledku Československo - Sovětský svaz 25:2. Že již dlouho žije ve Washingtonu, že pracuje ve Světové bance a že kdysi hrával na první metě za reprezentaci. Na moji poznámku, že tam kdysi hrával také Pluťák, velký vzor Pavla Budského jak v Kovu, tak na první metě, mi s úsměvem odpovídá, že on je Pluťák.
Byl to tak silný zážitek, že jsem se musel o něj podělit. Pluťák (Jan Zíka) všechny moc pozdravuje, nejen členy reprezentace na fotce a tehdejší Kovo Praha. Český baseball sleduje a moc nám drží palce.
Bylo to pro nás neuvěřitelně milé setkání a věřím, že zaujme i vás, případně alespoň pamětníky. Současná reprezentace má domluveno krátké vzájemné setkání a poděkování členům Síně slávy ČBA v neděli po BP před zápasem s týmem Německa na 44. ročníku Pražského baseballového týdne, na kterém většina členů Síně slávy hrávala a reprezentovala český baseball.
